Jsou jedním z nejčastějších infekčních onemocnění na celém světě. Riziko infekce pro neimunního jedince (člověk, který onemocnění neprodělal nebo nebyl očkován) při styku s nemocným jedincem v domácnosti je 90%. Například když se starší sourozenec nakazí ve školce a onemocní, riziko infekce pro mladšího sourozence je 90%. K onemocnění dochází nejčastěji ve věku 5-10 let, 90% dětí je infikováno do 10 let věku. Onemocnění se přenáší přímým kontaktem, kapénkami a vzduchem. Inkubační doba je v rozmezí 10-21 dní, nejčastěji 14-16 dní (doba, která uplyne od nákazy do prvních projevů onemocnění). Nemocné dítě je infekční již 2 dny před nástupem vyrážky, v době, kdy ještě nevíme, že bude nemocné a přetrvává ještě 7 dní po nástupu vyrážky, do doby, kdy jsou všechny puchýřky zhojeny stroupky. Je možné se nakazit i od člověka s pásovým oparem, který je způsobený stejným virem (varicella-zoster virus).
Jeden z našich pacientů rozsáhlým výsevem planých neštovic
Nástup klasické vyrážky mohou o 1 den předcházet nespecifické příznaky, jako horečka, malátnost, nechutenství. Vyrážka začíná jako malé červené pupínky, které se rychle mění v puchýřky, jejich obsah se zakaluje, následuje vřídek, stroupek a zhojení. Nové výsevy se objevují 3-4 dny, většinou začínají na obličeji a trupu, pak se mohou šířit na končetiny. Těchto „pupínků“ bývá průměrně 300-500, v rozmezí od méně než 10 po více než 1500, současně v různém stadiu a většinou svědí. (Na obrázku je jeden z našich pacientů s rozsáhlým výsevem.) „Pupínky“ se mohou objevit i na sliznicích, například v dutině ústní nebo v pochvě. Horečka může dosahovat až 39oC a může přetrvávat 3-4 dny.
Onemocnění může probíhat i velmi závažně s nutností hospitalizace. V České republice jsou každoročně pro plané neštovice hospitalizovány stovky dětí. Výjimečně může onemocnění skončit i úmrtím. Příčinou hospitalizace a úmrtí mohu být následující komplikace:
- těžké bakteriální kožní infekce (streptokoky, stafylokoky), nekrotizující fasciitida (bakterie se rychle šíří svaly) a pyomyositida (bakterie způsobuje hromadění hnisu ve svalech)
- pneumonie (zápal plic)
- meningitida (zánět mozkových blan)
- encefalitida (zánět mozku, způsobující křeče a bezvědomí)
Ještě vzácněji mohou plané neštovice způsobit další komplikace, jakými jsou Guillain-Barré syndrom, nedostatek krevních destiček způsobující krvácení, záněty kloubů, srdce, ledvin, varlat, jater nebo struktur oka (duhovky).
Komplikace může získat kdokoli a nelze je předem odhadnout, ale někteří jedinci mají jejich riziko zvýšené. Nejrizikovějšími faktory jsou novorozenecký a dospělý věk a poruchy imunity (v kterémkoli věku). Pouze k 5% případů dochází u dospělých, kteří se podílejí 35% na počtech úmrtí. Plané neštovice jsou velmi závažné pro těhotné ženy během prvního trimestru gravidity, kdy mohou těžce poškodit plod a též několik dní před porodem a po porodu, kdy může dojít k těžkému onemocnění novorozence.
Stejný virus, který způsobuje plané neštovice (varicella), způsobuje i pásový opar (herpes zoster). Odtud název viru – varicella-zoster virus (VZV).
Léčba pro děti s nekomplikovaným průběhem je pouze podpůrná. Podávají se léky proti horečce (kromě aspirinu) a proti svědění (antihistaminika). Je třeba dodržovat pečlivou hygienu. V některých těžkých případech lze použít léky proti viru VZV. Mazání tekutým pudrem ani ničím jiným nemá žádný význam. Dítě by se mělo dodržovat normální hygeinu včetně koupání a sprchování. Zakazování koupání dětem s planými neštovicemi nemá žádné racionální opodstatnění. Omezení fyzických aktivit v průběhu planých neštovic je určeno stavem dítěte a při jeho dobré stavu není nutné dítě nijak omezovat. Jakéhokoli člověka s planými neštovicemi je nutné do doby zhojení všech puchýřků stroupkem izolovat od dalších lidí, aby nedocházelo k přenosu viru na další osoby. Zhojení puchýřků stroupkem trvá většinou 1 týden od začátku nemoci. Po uplynutí 1 týdne může dítě při běžném průběhu nastoupit zpět do předškolního nebo školního kolektivu.
Očkování proti planým neštovicím
Lépe než léčit je možné planým neštovicím předcházet. Existují protilátky, které je možné neimunnímu jedinci podat po kontaktu s onemocněním. Toho se využívá jen vzácně v případě rizika vážných komplikací, ochrana po podání protilátek je jen krátkodobá.
Nejlepší ochranou je očkování. V některých zemích patří do základního očkovacího kalendáře. Například v USA je proočkovanost populace kolem 90%. U nás je registrována vakcína Varilrix firmy Smith-Kline-Beecham od roku 2002, na trhu je dostupná od roku 2003. Stejně jako ostatní očkovací látky, ani tato není 100% účinná, ale většina studií prokazuje vysokou účinnost, v každém případě dobře chrání proti onemocnění s těžkým průběhem. Významně snižuje riziko onemocnění planými neštovicemi, i když je zdaleka zcela nevylučuje, ale v případě onemocnění proběhne po očkování ve většině případů lehce. Vakcínu je možné použít k ochraně i po kontaktu s onemocněním, ale v tomto případě nejpozději do 5 dnů. Ochrana proti pásovému oparu není zatím jednoznačná, ale je pravděpodobná. Vakcína je velmi bezpečná, možné nežádoucí účinky jsou mírné a přechodné, riziko vážných nežádoucích účinků je zanedbatelné a nesrovnatelné s možným rizikem komplikací onemocnění planými neštovicemi.
Očkování je vhodné pro všechny jedince nad 1 roky věku, kteří nejsou proti planým neštovicím imunní (to znamená, že neprodělali plané neštovice nebo pásový opar). Před očkováním je vždy nutné poradit se s lékařem o vhodnosti pro konkrétního pacienta. Podávají se 2 dávky vakcíny v minimálním intervalu 3 měsíců u dětí a 4 týdnů u adolescentů a dospělých. U dospělých přichází v úvahu (ale není nutné) před očkováním zjištění hladiny protilátek proti viru VZV, u celé řady dětí onemocnění proběhlo, aniž by se o tom vědělo a vyšetření je levnější než vakcinace. Rozhodně je očkování vhodné pro ženy v plodném věku, které neprodělali plané neštovice a pro jejich děti, které též onemocnění neprodělali, z důvodu výše uvedeného rizika nemoci pro plod a pro novorozence. (Nejméně 4 týdny po očkování by žena neměla otěhotnět).
Může dítě, které je očkované, dostat plané neštovice ?
I očkované dítě může dostat plané neštovice. Říká se tomu průlomová infekce. U řádně očkovaného dítěte (2 dávkami vakcíny) je pravděpodobnost získání průlomové infekce nízká (méně než 5%). Průlomové infekce jsou velmi mírné, bez horečky, s méně než 50 pupínky. Při průlomové infekci se většinou nevytváří puchýřky, ale jen pupínky. Riziko komplikací průlomové infekce je nulové. Průlomová infekce je ale také infekční, i když méně, než plané neštovice u neočkovaného dítěte. Za infekční se dítě považuje do doby, než se všechny puchýřky zhojí stroupkem a pokud puchýřky nemá tak po dobu, dokud se vytváří nové pupínky. Při průlomové infekci to bývá několik dní a po tuto dobu by dítě mělo zůstat v izolaci. Jinak se nemusí v ničem omezovat. Dítě, které prodělá průlomovou infekci po 1. dávce vakcíny nemusí dostat 2. dávku.