Chřipka

je infekční onemocnění dýchacích cest způsobené stejnojmennými viry. Existuje více typů chřipky, důležité jsou typy A a B. Jednotlivé typy mají podle složení bílkovin ještě různé podtypy a kmeny, které jsou geneticky i strukturálně mírně odlišné. Jednotlivé typy a podtypy se v průběhu doby mění, menší či větší změny pak způsobují v určitých intervalech epidemie, velká změna genetické výbavy a tedy i struktury viru způsobuje v intervalech desítek let pandemie. Tato odlišnost od virů dříve kolujících v populaci způsobuje, že jej imunitní systém člověka nerozpozná, protože se s podobným virem (ani očkovací látkou) v minulosti nesetkal, což viru umožňuje velmi úspěšné šíření v lidské populaci a dává i potenciál způsobovat vážnější onemocnění. Poslední pandemie vyhlášená Světovou zdravotnickou organizací v červnu 2009 byla způsobena tzv. „novým virem chřipky H1N1“, který měl skutečně velmi dobrou schopnost šíření, rozšířil se velmi rychle po celém světě, nicméně naštěstí převážná většina onemocnění způsobených tímto virem probíhala obdobně jako onemocnění způsobená viry sezónní chřipky, i když tento nový virus způsobil více závažných onemocnění u dětí a mladých lidí.

Celosvětově je každoročně chřipkou infikováno až 20% obyvatelstva, tedy více než 1 miliarda (1 000 000 000) lisí, z nichž 3-5 milionů prodělá závažné onemocnění a 300 000 až 600 000 lidí zemře. Největší podíl nemocných tvoří děti, největší podíl úmrtí senioři. Epidemie bývají v chladném zimním období. Virus se šíří mezi lidmi kašlem a kýcháním. Nakažený člověk je infekční již 1 den před propuknutím onemocnění a infekčnost přetrvává po celou dobu trvání nemoci. Děti a lidé s poruchami imunity mohou infekci přenášet i mnohem delší dobu. Inkubační doba (doba od nakažení do propuknutí onemocnění) trvá 1-4 dny, průměrně 2 dny. Více o počtu nemocných, hospitalizovaných a úmrtí najdete zde.

Infekce probíhá typicky v dýchacích cestách, s vysokou horečkou, bolestí hlavy, svalů, bývá kašel, rýma, oční příznaky. Nemoc trvá většinou 2-5 dní, některé příznaky, např. kašel a únava mohou přetrvávat více než 2 týdny. U malých dětí dochází často k zánětu středního ucha, hrtanu, průdušnice, průdušek, průdušinek a plic, někdy se u nich mohou vyskytnout křeče způsobené horečkou. Všeobecně nejvyšší riziko závažnějšího onemocnění je u malých dětí (do 5 let), seniorů (nad 60 let) a lidí všech věkových kategorií s chronickými onemocněními (např. nemoci srdce, plic, cukrovka a jiné). Také těhotenství patří k faktorům zvyšujícím riziko komplikací chřipky. Mnoho malých dětí je pro chřipku hospitalizováno, i když toto nelze pro Českou republiku číselně vyjádřit, protože specifická diagnosa chřipky se v převážné většině případů neprovádí. Úmrtí na sezónní chřipku jsou u dětí velmi vzácná (asi 4 úmrtí na 100 000 onemocnění). Velmi hrubě odhadnuto v celé České republice může na chřipku zemřít asi 1 dítě za rok. Smrtnost je vyšší u starších lidí nad 65 let a lidí s chronickými onemocněními (např. nemoci srdce, plic aj.). Celkově v České republice zemřou na chřipku za rok stovky až více než tisíc lidí (převážná většina z nich jsou staří a nemocní lidé), v celosvětovém měřítku se odhaduje 300-600 tisíc úmrtí ročně, z toho v Evropě nejméně 40 000. Pro vyspělé země je chřipka jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí, kterému lze zabránit očkováním. Více se o komplikacích chřipky můžete dočíst zde.

Léčba chřipky je podpůrná, podávají se léky proti horečce, důležitý je odpočinek a dostatek tekutin. Protivirové léky by se v případě sezónní i pandemické chřipky měli podat pouze v případě těžkého průběhu nebo u lidí s přítomností rizikových faktorů pro těžký průběh, tedy i u jinak zcela zdravých malých dětí, těhotných…

Nespecifická preventivní opatření mohou do určité míry snížit šíření viru mezi lidmi. Dodržování pečlivé hygieny, jako je mytí rukou, zejména při nachlazení, přikrývání si úst při kašli a kýchání, nesdílení kapesníků a omezení kontaktu s nachlazenými jedinci by mělo být samozřejmostí. Nemocný člověk by měl zůstat doma.

Jako specifická ochrana proti virům chřipky se používá na prvním místě očkovací látka. Očkování proti chřipce je účinné a velmi bezpečné. V České republice jsou dostupné takzvané trivalentní inaktivované vakcíny pro nitrosvalové podání. Trivalentní znamená, že obsahují látku proti 3 kmenům chřipky, inaktivované znamená, že neobsahují živé viry, ale jen neživé virové části. Vzhledem k měnícímu se viru je očkovací látka vyráběna vždy pro jednotlivou sezónu na základě doporučení Světové zdravotnické organizace.

Děti do 9 let věku, které jsou v dané sezóně očkovány poprvé, potřebují 2 dávky vakcíny, v dalších sezónách již jen jednou, u starších dětí a dospělých se vždy podává jen 1 dávka vakcíny. S očkováním se začíná co nejdříve, ještě před zahájením chřipkové sezóny a je třeba pokračovat až do jejího konce (většinou v březnu či později). U nás bývá očkovací látka pro nadcházející sezónu dostupná v září.

Ve shodě s doporučením amerického Poradního sboru pro imunizační postupy doporučujeme očkování proti chřipce všem dětem starším 6 měsíců i všem dospělým. Nejdůležitější je očkování malých dětí (do 5 let), starších lidí (nad 65 let), těhotných žen a lidí všech věkových kategorií s chronickými onemocněními (např. astma, cukrovka, nemoci srdce a mnoho dalších) a všechny blízké kontakty těchto rizikových skupin (zejména kontakty v domácnosti a zdravotnický personál).

Čím více lidí bude proti chřipce očkováno, tím méně se toto onemocnění bude v populaci šířit.Očkováním proti chřipce nechráníme jen sebe, ale i své nejbližší okolí tím, že snižujeme pravděpodobnost přenosu chřipkového viru. Kojence mladší do 6 měsíců, pro které není určena chřipková vakcína, je možné chránit právě tímto způsobem, tedy očkováním rodičů a starších sourozenců. Co nejmasivnějším očkováním proti chřipce je možné významně snížit šíření viru v populaci a tím chránit nejohroženější skupiny obyvatel, u kterých může být vakcína méně účinná. V České republice se zatím proti chřipce bohužel očkuje žalostně málo, kolem 7% lidí, nesrovnatelně méně než např. ve vyspělých zemích Evropy nebo v USA.